VLIV KOLAGENNÍCH PEPTIDŮ NA VÝŽIVU A REGENERACI TKÁNÍ POHYBOVÉHO APARÁTU KONÍ

30. Prosinec 2015

Pracovním a sportovním použitím koně dochází k postupnému opotřebení celého organizmu, zvláště pak pohybového aparátu, k čemuž přispívá i přirozený proces stárnutí. U velmi vysokého procenta sportovně či pracovně namáhaných koní se dříve či později setkáváme s onemocněním pohybového aparátu. Nejčastěji jsou postiženy klouby, kopyta a šlachy koně.
Četnost výskytu těchto onemocnění je podmíněna vnitřními a zevními faktory. Z vnitřních faktorů se uplatňuje konstituce zvířete, z vnějších, člověkem lehce ovlivnitelných, je to úroveň výživy a zoohygieny, technologie chovu a pečlivá, dostatečně dlouhá příprava na požadované výkony.

Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění kloubů, které velmi často omezuje, až ukončuje sportovní kariéru koně, patří osteoartróza. Příčiny vyvolávající osteoartrózu mohou být různé. Kromě faktoru genetického, neuropatického, metabolického a mechanického zde velmi významně působí i faktor nutriční. Nejdůležitější faktory ovlivňující vznik a vývoj osteoartrózy jsou genetické dispozice, extrémní zátěž, mikrotraumata – opakované drobné úrazy kloubů při sportovní zátěži, kloubní záněty, vrozené či získané chybné postavení kloubů (nepravidelné postoje), trvalá stereotypní zátěž kloubů, stárnutí a výživa bez dostatku látek vyživujících kloubní chrupavky.

Léčba osteoartrózy je velmi obtížná mimo jiné i proto, že nejsou zcela jasné etiopatogenetické mechanizmy tohoto onemocnění. Různá, hojně používaná, nesteroidní antirevmatika a kortikosteroidy mají silné vedlejší účinky a mimo jiné mají negativní vliv na potlačení tvorby chrupavkového kolagenu. Například po podání kortikosteroidů ustává proteosyntéza (obnova tělních bílkovin) na následujících 6 měsíců (Ivers, 1994). Intraartikulární injekce natrium hyaluronátu nebo jiných mukopolysacharidů, např. polysulfátovaných glykosaminoglykanů jsou velmi problematické, finančně náročné a o jejich efektu se vedou spory (Swann, 1990; Ramey, 1996). V poslední době je různými evropskými i americkými autory s úspěchem zkoušen i účinek kolagenních peptidů. Perorálním podáváním kolagenních peptidů lze ochránit kloubní chrupavku a zabránit její degeneraci a podpořit reparativní procesy probíhající v pojivové tkáni.

Velmi častým onemocněním sportovně a pracovně zatížených koní je zánět šlach ohýbačů a středního mezikostního svalu. Šlachy jsou tvořeny kolagenní vazivovou tkání, která obsahuje řídce uspořádané buňky v základní hmotě. Kolagen a elastin tvoří vláknitou součást šlachy zajišťující pevnost v tahu, přičemž podíl kolagenu je rozhodující, neboť tvoří 80 % z váhy sušiny. Hlavním typem kolagenních vláken je typ I (95 %) s malým podílem vláken typu III a V. Při zátěži vede lokální zvýšení teploty uvnitř šlachy k poškození kolagenních vláken. Dochází k vzestupu počtu kolagenních vláken typu III na úkor typu I a snížení hydratace šlachy. Tyto mechanické změny mohou vést k narušení pevnosti šlachy a predisponovat ji ke vzniku ruptur.
Běžnou praxí při léčbě onemocnění šlach je podávání steroidních a nesteroidních protizánětlivých přípravků. Protizánětlivý efekt je zde nesporný, ale současně tyto preparáty vyvolávají podstatné snížení fibroplastické aktivity a redukují rychlost syntézy kolagenu. Od podávání glykosaminoglykanů a derivátů kyseliny hyaluronové se postupně upouští pro nepříliš průkazný efekt a vysokou cenu léčby (Moskowitz, 1999). Empirické způsoby léčby založené na pálení a blistrování není z biologického hlediska možné akceptovat. Způsobují poškození kůže, podkoží a někdy dokonce i další léze šlachové tkáně, nepřispívají k urychlení procesu hojení léze, brzdí jej a komplikují (Žert, 1996). Vhodnou možností je i zde podávání kolagenního hydrolyzátu, který ovlivňuje integriny buněk šlachové tkáně a posiluje tak syntézu látek bílkovinného charakteru (Nimni, 1988).

Dalším, velmi častým onemocněním koní jsou choroby kopyta. Prst je jako koncová část končetiny značně namáhána. Kopyto zajišťuje kontakt s podložkou, působí jako tlumič nárazů a má svou mechaniku. Její narušení vede k nepravidelným kopytům, která potom podle rozsahu deformace funkci kopyta zhoršují. Velmi často se v našich stájích setkáváme s chorobně změněnou kvalitou rohoviny, rozštěpy kopyta a především s hnilobou rohové střelky a patek. 
Kromě zlepšení stájové hygieny a odstranění příčin směřuje terapie k odstranění vadné rohoviny a aplikaci desinfekčních a adstringenčních přípravků. Velmi dobrých výsledků při nápravě nekvalitní a hnilobné rohoviny se také dosahuje perorálním podáváním kolagenních peptidů. Při těchto problémech je vhodný přípravek Gelapony Biotin H.

Význam kolagenních peptidů ve výživě koní.

Problematikou kolagenního hydrolyzátu se řadu let zabýval náš přední revmatolog prof. MUDr. Milan Adam, Dr.Sc. Adam popisoval především příznivý vliv kolagenních peptidů na projevy osteoartrózy a osteoporózy u lidí a přisuzoval kolagenním peptidům řadu důležitých metabolických funkcí. Potvrdil například, že kolagen je nesmírně důležitou bílkovinou pro diferenciaci buněk, jejich proliferaci a buněčnou aktivaci vůbec. 

Z výše uvedeného je patrné, jak široké jsou možnosti využití kolagenních peptidů. Co to tedy vlastně kolagenní peptidy jsou?
Kolagenní peptidy, resp. kolagenní hydrolyzát je produktem enzymatického štěpení kolagenu vepřových nebo hovězích kůží nebo kostí. Oproti běžným želatinám jsou u kolagenního hydrolyzátu pro dietetické účely fragmenty vzniklé specifickou enzymatickou hydrolýzou menší. Proto snadněji procházejí stěnou trávicího traktu.
Kolagen je bílkovina, která je hlavní složkou mezibuněčné hmoty a tvoří v organizmu asi třetinu všech bílkovin. Původně se myslelo, že se jedná o jednu bílkovinu, nyní však je známo alespoň 19 různých typů kolagenu, které se od sebe liší jednak sledem aminokyselin v bílkovinném řetězci a dále pak v koncových oblastech, tvořených mnohdy tzv. globulární strukturou. V různých tkáních je zastoupení různých typů kolagenu různé. 
V kloubní chrupavce je fyziologicky nejvíce zastoupen kolagen typu II, jehož vlastnosti odpovídají vysokému mechanickému zatížení. V případě postižení kloubní chrupavky dochází nejprve k postižení buněk chrupavky – chondrocytů. Tyto buňky jsou velmi labilní a i relativně malé nepříznivé popudy způsobují změny v jejich charakteru, tj. způsobují dediferenciaci a s tím souvisejí i změny v produkci různých látek, hlavně kolagenu. Tyto látky jsou pak transportovány do mezibuněčné hmoty, která tak mění své složení a tím i své vlastnosti. Zásadním problémem je, že postižený chondrocyt začíná místo kolagenu typu II syntetizovat kolageny typu I a III. Fyziologicky se vyskytující kolagen typu II váže velké množství vody, což velmi napomáhá výživě chrupavky. Patologicky se vyskytující kolageny typu I a III vážou podstatně menší množství vody a jsou rovněž mnohem snadněji odbouratelné. Produkty odbourávání mohou vyvolat tvorbu protilátek a vyvolat tak zánět v daném kloubu. Smyslem podávání kolagenních peptidů je ochránit ty chondrocyty, které si ještě udržely své původní vlastnosti, především svoji původní syntetickou aktivitu a nezdediferencovaly. Tím lze ochránit kloubní chrupavku jako takovou před její přeměnou ve chrupavku fibrilární, jejíž složení nevyhovuje náročné mechanické funkci kloubní chrupavky.
Podobným způsobem působí kolagenní peptidy i ve tkáni šlachy. Analýzy šlach koní utracených z důvodů nekorespondujících s onemocněním šlach a vyhodnocení biochemického složení centrální a periferní části šlachy ukázaly odchylky ve složení v postižené oblasti šlachy od složení matrix šlachy z jiných oblastí a šlachy zdravé. V postižené části šlachy bylo nalezeno podstatně větší množství kolagenu typu III, což svědčí o mechanickém oslabení této oblasti šlachy (Žert, 1996). Se změnou kolagenního typu a změnou uspořádání kolagenních fibril souvisí i změny v obsahu glykosaminoglykanů (GAG). Obsah GAG je různý v případě výskytu různých typů kolagenů. Se sníženým obsahem glykosaminoglykanů souvisí snížená hydratace šlachy a změny v jejích fyzikálních a mechanických vlastnostech. Podáváním kolagenních peptidů můžeme ovlivnit syntézu základní hmoty šlachy a docílit aby zdravé buňky produkovaly pro šlachu fyziologický typ kolagenu včetně glykosaminoglykanů a dalších látek ovlivňujících uspořádání kolagenních fibril a fyzikální a mechanické vlastnosti šlachy (Nimni, 1988). Při dlouhodobém podávání kolagenních peptidů se tak šlacha stává pevnější a odolnější vůči mechanickému zatížení. 
S úspěchem lze kolagenní peptidy používat i jako podpůrnou léčbu u onemocnění kopyt. Zde se působení kolagenních peptidů projevuje zejména urychleným růstem velmi kvalitní rohoviny, čehož lze využít především v léčbě hniloby rohových patek a střelky, při nápravě drobivé a jinak nekvalitní rohoviny, při porušení celistvosti kopyta, při zánětech škáry a při onemocněních chrupavky kopyta a jako podpůrný prostředek při léčbě rakoviny kopyta. 
Příznivé účinky kolagenních peptidů lze využít i při poraněních svalstva a kůže, po operacích k urychlení hojení ran, při a po prodělaných flegmónách a při svalové atrofii či nepevné muskulatuře.
Výživové doplňky na bázi kolagenních peptidů vyživující a regenerující pojivovou tkáň mají tu výhodu, že je lze podávat neomezeně dlouhou dobu, není možné je předávkovat a jejich podávání je neinvazivní Kolagenní peptidy se proto velmi hodí pro prevenci. 

Doporučujeme tedy preventivně podávat přípravek s vysokým obsahem kolagenních peptidů Gelapony ARTHRO.

O dalších našich produktech čtěte ZDE, nebo navštivte náš e-shop.

Pro více informací volejte naši bezplatnou infolinku 800 108 999 v pracovní dny od 8.00 do 15.00 hodin.