ANTIHCY® - VITAMÍN B6, B12, KYSELINA LISTOVÁ

31. Říjen 2015

Přispívají k normálnímu metabolismu homocysteinu, normální funkci imunitního systému, vitamín B12 přispívá k tvorbě normálních červených krvinek
 

WIKIPEDIE: 
Vitamín B6 (pyridoxin) je společné označení pro tři pyridinové deriváty, pyridoxol , pyridoxal a pyridoxamin. Všechny tyto látky, společně se svými fosfáty, jsou účinné jako vitamíny, jejich deriváty se účastní metabolismu aminokyselin a sacharidů. Dobrým zdrojem vitamínu B6 jsou játra, vepřové maso, makrely, vejce, droždí, banány, brambory, zelí, špenát, kapusta, zelenina, avokádo, mrkev, ořechy, obiloviny a celozrnný chléb. Varem množství vitamínu B6 klesá kvůli ztrátám do vody. Větší množství vitamínu potřebují lidé, kteří mají velký přísun bílkovin (profesionální sportovci), ženy, které berou hormonální antikoncepci, osoby trpící celiakií a někteří chronicky nemocní lidé. Nedostatek vitamínu B6 je vzácný, obvykle provází nedostatek celého B-komplexu. 

Vitamín B12 (kobalamin) je vitamín ze skupiny vitamínů B; je rozpustný ve vodě. Molekula vitamínu B12 je poměrně složitá; základem je komplexní vazba centrálního atomu kobaltu se čtyřmi atomy dusíku pyrrolových jader, vázaných spolu do porfyrinového skeletu. Toto uspořádání je silně podobné molekule hemoglobinu, kde je centrálním atomem železo, nebo chlorofylu s atomem hořčíku. Hlavním zdrojem tohoto vitaminu v potravě jsou živočišné produkty: vejce, mléko, sýry, maso a vnitřnosti. Doporučená denní dávka jsou pouze 2,4 mikrogramy denně. Při dávkách vyšších než 5 mikrogramů se u člověka bez nedostatku B12 vstřebává pouze okolo jednoho procenta přijatého množství. Při nedostatku vitamínu B12 se zvýšený příjem ukládá do jater, kde tvoří zásoby. I když takové zásoby mohou vydržet člověku i na několik let, kvůli biochemické redukci cévního a nervového toxinu homocysteinu je zdravé B12 přijímat v pravidelných intervalech, např. denně a nespoléhat se na zásoby. Problematické zásobení může být u lidí, kteří ze své stravy vyloučí některé živočišné produkty. Laktoovovegetariáni a laktovegetariáni mohou vitamín přijímat z mléka a mléčných výrobků. Vegani nemají problém s přijetím vitamínu B12, pokud konzumují kvašenou zeleninu, natto, tempeh, miso pastu, sladkovodní a mořské řasy, kvasnice, obilné klíčky, fermentovanou sóju, sójovou omáčku přírodní.

Kyselina listová je ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu. Kyselina listová je obsažena především v listové zelenině (špenát, brokolice, růžičková kapusta apod.). Dobrými zdroji jsou i kvasnice a z živočišných produktů játra. Vařením se jí však zničí až 95 %. Dá se říci, že ani při vysokém příjmu není tento vitamín toxický a toto nadbytečné množství se snadno vylučuje močí. Aktivní forma kyseliny listové, tetrahydrofolát, je koenzym transferaz, které přenášejí jednouhlíkaté zbytky. Tato reakce je součástí syntézy nukleotidů, proto kyselina listová umožňuje vznik nukleových kyselin (což jsou látky, které tvoří genetický materiál – tedy DNA a RNA). Další metabolické cesty, ke kterým je nutný tento vitamín, zahrnují řadu reakcí metabolismu aminokyselin, konkrétně v metabolismu glycinu, serinu, threoninu, tryptofanu, histidinu, methioninu . Při syntéze methioninu z homocysteinu je zapotřebí ještě druhý kofaktor s podobným účinkem: kobalamin, tedy s vitamín B12. Kyselina listová se doporučuje ve zvýšeném množství užívat během těhotenství.