GLUKOSAMINSULFÁT, CHONDROITINSULFÁT

29. Listopad 2015

GLUKOSAMINSULFÁT

Glukosaminsulfát (2-amino-2-deoxyglukóza, 2-amino-2-beta-D-glukopyranóza,chitosamin) je monosacharid, který se nachází v chitinu, glykoproteinech a glykosaminoglykanech (známé jsou také jako mukopolysacharidy) jako je např. kyselina hyaluronová nebo keratansulfát – jedny ze základních komponent kloubní chrupavky. V doplňcích stravy se vyskytuje ve formě glukosaminsulfátu, glukosaminhydrochloridu a v zahraničí také ve formě N-acetyl-glukosaminu. Síra v glukosaminsulfátu se podílí na tvorbě disulfidických můstků molekuly kolagenu. Váže glykosaminoglykany do pevných prostorových struktur chrupavky. Tolerance glukosaminusulfátu po perorálním podání je velmi dobrá. Z nežádoucích účinků se projevují mírné zažívací obtíže pravděpodobně způsobené vázanou sírou. Z těchto důvodů se doporučuje užívat přípravky s glukosaminsulfátem vždy po jídle a je vhodné na toto upozornit pacienty s gastrointestinálními problémy. Nebyly zaznamenány žádné alergické reakce ani jiné závažné nežádoucí účinky.

WIKIPEDIE: Glukosamin (C6H14NO5) je tělu vlastní, bazická sloučenina, která vzniká z glukózy náhradou hydroxylové skupiny (–OH) v poloze 2 za skupinu –NH2. Zabudovává se do polysacharidů (glykosaminoglykanů – GAG), které mají v organismu různé funkce, např. chondroitinsulfát je jednou z hlavních složek kloubních chrupavek. Komerčně dostupný glukosamin je v přípravcích obsažen ve formě solí, a to buď síranu (sulfátu), nebo chloridu. Doporučená dávka glukosamin sulfátu je 1500 mg denně po dobu nejméně 2 měsíců.

CHONDROITINSULFÁT

Chondroitinsulfát je makromolekulární látka, která se řadí do skupiny heteropolysacharidů a nazývají se glykosaminoglykany. Je součástí extracelulární hmoty pojivových tkání. U lidí je fyziologickou součástí kloubní chrupavky a vyskytuje se také v kostech, rohovce, kůži a arteriální stěně - ve formě chondroitinsulfátu A (chondroitin-4-sulfát). U ryb, ve žraločí chrupavce a v menší míře u lidí se nachází chondroitinsulfát C (chondroitin-6-sulfát). Dermatansulfát (tzv. chondroitinsulfát B) je hojně obsažen v kůži, ale také se vyskytuje v srdečních chlopních, arteriálních stěnách a šlachách. Surovinovým zdrojem bývají výlučně živočišné tkáně jako jsou chrupavčité kroužky z hovězí průdušnice, vepřové uši, rypák a také žraločí či velrybí chrupavka. 

WIKIPEDIE: Chondroitin sulfát je glykosaminoglykan nejvíce zastoupený ve strukturách mezibuněčné hmoty chrupavky. Jde o polysacharid složený z pravidelně se opakujících monomerů glukuronátu a N-acetylgalaktosaminu (vzniká buď z galaktózy, nebo z glukosaminu). N-acetylgalaktosamin je v jeho řetězci sulfatován na hydroxylovou skupinu v poloze 4 nebo 6 (chondroitin-4-sulfát a chodnroitin-6-sulfát). Silný záporný náboj osmoticky zadržuje vodu. Přirozeně je navázán na proteoglykany (zejména agrekan), na jejichž proteinovém jádře probíhá jeho biosyntéza v Golgiho aparátu. Chondroitin sulfát najdeme i v ostatních pojivových tkáních. Průmyslově se získává extrakcí chrupavek, nejčastěji hovězích nebo vepřových. K výstavbě chrupavky není využíván polysacharidový řetězec či jeho štěpy, ale jednotlivé monomery (vzhledem k výše uvedené biosyntéze proteoglykanů). Doporučené dávkování chondroitin sulfátu je 800 až 1 200 mg denně po dobu aspoň dvou měsíců.

V literatuře se uvádí, že kombinace glukosaminsulfátu a chondroitinsulfátu je výhodnější než podání samotné látky. Pokud se podíváme na molekulární strukturu glykosaminoglykanů kloubní chrupavky (složené z kyseliny hyaluronové, keratansulfátů a chondroitinsulfátů – viz.obr.) a přijmeme teorii podání přírodních látek v nadbytku s tím, že organizmus si vezme to, co potřebuje, vidíme, že pro komplexní výživu všech typů makromolekul proteoglykanů je vhodnější podávat glukosaminsulfát v kombinaci s chondroitinsulfátem.

Glukosaminsulfát a chondroitinsulfát jsou zdrojem organicky vázané síry, která může způsobovat nadýmání. Jejich užívání je nejvhodnější po snídani, v případě nadýmání pak po večerním jídle.