Sv. Hidegarda - ABATYŠE Z BINGENU, KTERÁ POMÁHALA REVMATIKŮM

02. Prosinec 2015

Postava charismatické abatyše Hildegardy z Bingenu zaujímá v historii naší firmy významné místo. Lze totiž říci, že právě její teorie o výživnosti želatiny dala profesoru Adamovi základ, na němž začal budovat. K tomu jej inspiroval zejména její recept na polévku z telecích nožiček. Právě tu totiž Hildegarda považovala za nejlepší prostředek ke znovuvýstavbě a posilnění vaziva. Spolu s přítelem Dr. Klausem Bräumerem, žákem samotného Dr. Hertzky (o němž bude řeč později), proto profesor Adam své vědecké úsilí zaměřil tímto směrem. Výsledkem byla významná studie, kterou publikoval v roce 1991. Ta prověřovala příznivý vliv želatiny a kolagenních peptidů na projevy OA. Profesor zjistil, že výsledkem působení kolagenních peptidů je podpora přirozené regenerace a obnovy chrupavkových buněk a kloubních tkání. Na základě těchto poznatků založil s dcerou Kateřinou Marií a zetěm Petrem roku 1992 firmu Orling s.r.o.                                                                        

Nyní již je patrné, proč se zde na webu o této abatyši zmiňujeme. Kým ale byla tato středověká jeptiška, jejíž učení dalo vzniknout propracovanému systému výživy kloubního aparátu? Hildegarda z Bingenu. Žena, která revolučně změnila způsob myšlení a obraz světa své doby. Její léčitelská a bylinářská doporučení dodnes patří k pokladům netradičního léčení. Zásluhou svého charismatu se stala jednou z nejvýznamnějších osobností evropské klášterní lékařské vědy. Jako taková je považována za vůbec první spisovatelsky činnou německou lékařku a dokonce za zakladatelku vědecké přírodovědy v Německu. Kromě toho je známa jako spisovatelka a mystička - s jejím dílem bývají spojovány počátky svébytného proudu německé ženské středověké mystiky Frauenmystik. Její potenciál sahal až do oblasti hudební – sepsala 77 hudebních skladeb a první hudební drama v historii vůbec – Ordo virtutum (Řád ctností). To je též známo jako první středověká moralita. Kromě toho se věnovala i filozofii, politice, psychologii a teologii. V její činnosti se odráží všestranný životní přístup – kombinovala přirozené metody s duchovní moudrostí. Když trochu odbočíme, tak milovníky hořkého zlatého moku, typického pro naši republiku, jistě překvapí a zároveň potěší informace, že Hildegarda je rovněž první autorkou popisu přesné receptury piva.

Boží dar jako nástroj léčby

Přes to všechno ale zůstávala především léčitelkou, která se využíváním síly přírody neustále pokoušela zbavit lidi nepříjemných nemocí a neduhů všeho druhu. A to právě díky vizím, které dle jejích slov přicházely přímo od Pána. Říkávala, že její pozemské oči zůstávají otevřené a světlo nebes vidí zrakem duchovním. Světlem nebes vize nazývala z toho důvodu, že jí byly dány Bohem a projevovaly se jako jakési světlo poznání deroucí se z jejího nitra. Podle svých vlastních slov neprožívala tedy vize v nějakém druhu transu – nikdy se nedostala do extáze. Přijímala je naopak za naprosté bdělosti, za plné přítomnosti a s otevřenýma očima. Prožívala je tedy během dne za činnosti všech smyslů. Ona sama tvrdila, že je vidí jednoduše pouze ve své duši. Hlavní myšlenkou jejích vizí je právě Bůh jako živé světlo promlouvající k jejímu nitru.

Dar, který od Boha obdržela, její mystické zážitky, využila pro službu lidem. A to snad v tom nejširším slova smyslu. Samu sebe totiž vnímala jako nástroj, jehož úkolem je tento dar předávat dál. Nejen, že na základě jejích vizí vznikl ojedinělý medicínský proud, který dnes má dokonce svůj specifický název Hildegard Medizine (v Německu). Svými vizemi dokonce zasahovala s neohroženou přímostí jak do politického, tak i do duchovního života. Její pomocná ruka byla vysoce ceněna a žádána v těch nejvyšších kruzích, a to jak ve světských, tak i v církevních. Než začneme již konkrétně rozebírat Hildegardiny léčebné teorie, recepty, a postupy, povězme si nejprve něco málo o muži, díky němuž se k jejím materiálům dostal profesor Adam. O muži, který její metody zpřístupnil současné společnosti.

Hertzka a Strehlow jako znovuobjevitelé Hildegardiných metod

Počínaje rokem 1970 zažívají principy léčby abatyše z Bingenu renesanci a to díky léčiteli Williamu Strehlowovi a především rakouskému lékaři Gottfriedu Hertzkovi. Jeho dílo nad ostatními jednoznačně vyniká svou střízlivostí a přehledem. Ve svých pracích zveřejnil velice obsáhlý výbor Hildegardiných léčitelských postupů upravených tak, aby uvedené recepty byli využitelné i v současné moderní přírodoléčebné praxi: Tak léčí Bůh, Zázraky Hildegardina lékařství (oboje Christian Verlag, 1983). Nezůstal však pouze u literatury. Společně se Strehlowem roku 1933 založil v Allensbachu centrum Hildegard-Medizine. Zde ožívají její myšlenky a léčí se důsledně podle jejích předpisů a metod. Vyrábí zde bylinné preparáty, léčivé kameny, doplňky stravy, zdravotní kosmetiku. Nabízí rovněž knihy nebo možnost zasílatelské služby léků. Ačkoliv se však Dr. Hertzka velice aktivně pokusil provést mnohé modernizace Hildegardiných procedur, a to dokonce na několika frontách, nikdy neuspěl zcela. To se podařilo až tehdy, když přesně a do nejmenšího detailu dodržel předepsaný postup. Jím provedené zásahy se tedy týkají spíše poopravení archaického jazyka než změn technologických. Typickým příkladem Hildegardina předpisu upraveného pro dnešní poměry, ale zachovaného ve svém jádru a struktuře, je pouštění žilou jako prostředek na pročištění krve: Provádí se v době úplňku či pět dní po něm, protože tělo v té době snáze uvolňuje šťávy. Pojí se s několikadenní dietou podle Hildegardy. Ta totiž nejen znásobuje očistný účinek, ale i blahodárně působí na všechny orgány v těle. Jistý rozdíl se objevuje v provedení procedury - ve středověku se nařezávaly žíly, to se dnes již nedělá. Do žíly se vpíchne injekční jehla a krev se nechá volně odtékat do misky. Velmi důležité přitom je, aby krev TEKLA a nebyla odebírána stříkačkou. Nejprve vytéká tmavě červená krev - tou ze sebe tělo vydává zlé šťávy. Po nějaké době se její barva změní z tmavé na světle-červenou. To znamená, že škodlivé látky, které krev roznáší po těle, jej již opustily. Proces pouštění žilou se může ukončit. Odtečená krev ale slouží k dalšímu vyšetření: Nejprve se zkumavka s odebranou krví ponechá v klidu. Po několika hodinách se stane něco velmi zvláštního. Ve zkumavce se krev většinou rozdělí na dvě složky - na světlou tekutinu, která se usazuje nahoře (jedná se o krevní sérum) a tmavě červenou krev dole. Často se ale stává, že se neusadí nic a preparát si téměř zachová svou původní podobu. Dr. Strehlow se domnívá, že neusazené sérum signalizuje, že v těle probíhají chorobné procesy jako je např. choroba látkové výměny, revmatické záněty, nebo rakovina.                                                                                                    

Pouštění žilou je tedy jednou z praktik, jimiž se za života zabývala sama abatyše z Bingenu. Takových procedur, receptů a rad najdeme v Allensbachu bezpočet. Abychom některé z nich vyzkoušeli, však nemusíme jezdit tak daleko. Většinu z nich můžeme provést v klidu a v teple domova. Pojďme se s nimi seznámit trochu blíže, rozhodně to stojí za to. Například Hildegardiny protistresové sušenky vyhlíží více než lákavě – přidává se do nich muškátový oříšek, fenykl a skořice. Údajně výborně slouží k vyživení nervů. Nespornou výhodou Hildegardiných rad a typů je rovněž nenáročná příprava a jednoduchost provedení.                                                                      

Neklidné spaní

Trápí-li někoho neklidný spánek, zlé noční můry či dokonce nespavost, měl by podle Hildegardy vyzkoušet betoniku neboli bukvici lékařskou (Betonica officialis L.). Čerstvá či sušená bylina se klade do těsné přítomnosti inkriminované osoby (měl by se jí dotýkat). V případě, že není čerstvá bylina nikde k dostání, radila Hildegarda nacpat asi jednu libru sušené natě do staré dámské punčochy. Jeden uzel se má udělat nahoře, druhý dole, na návlek se hodí např. lněné plátno. Na jednu náplň poduška účinkuje až několik měsíců.

Bingenská mast

Univerzální léčivum, které Hildegarda užívala pro úlevu od tzv. paralysy. Tohoto termínu užívala jako souhrnného názvu pro bolestivost kloubů a další podobné a s ní spjaté stavy. Dnes si pod tímto pojmem obvykle představíme těžký stupeň ochrnutí, obrnu. Látky, které podobný stav způsobují, např. bojové chemické látky, nazýváme paralyzátory. Bingenská mast se skládá ze 2 dílů jeleního loje a 4 dílů šťávy z pelyňku pravého. Vše se rozehřeje ve vodní lázni, případně ještě zahustí roztaveným včelím voskem či špetkou pryskyřice z jehličnatých stromů. Pak již jen stačí bolestivá místa dle potřeby potírat a masírovat.

Jak již možná naznačují tyto recepty, dostáváme se nyní k jádru věci, tedy k Hildegardině medicíně. Ta vycházela z medicíny klášterní, která tehdy měla již svou ustálenou tradici.