Volejte zdarma 800 108 999 v pracovní dny od 08:00 do 15:00
POŠTOVNÉ A BALNÉ NEÚČTUJEME, JSME VÝROBCI,
OBJEDNÁVKY EXPEDUJEME NÁSLEDUJÍCÍ PRACOVNÍ DEN
07. Prosinec 2015
Minerální látky dělíme podle jejich zastoupení v živočišném organismu na makroprvky a mikroprvky. Makroprvky – vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor a hořčík, jsou v živočišném organismu zastoupeny ve větším množství a kůň jich také více potřebuje, mikroprvky zaujímají v organismu podstatně menší množství.
Vápník a fosfor patří mezi nejdůležitější makroprvky v organismu zvířat. Tyto dva prvky se nejvýraznější měrou podílejí na stavbě kosterní tkáně organismu. Proto je jejich metabolismus velmi důležitý pro prenatální i postnatální vývoj.
Vápník je nejrozšířenějším prvkem v organismu zvířat. Více jak 98 % vápníku se nachází v kostech a zubech, převážně ve formě hydroxyapatitu (fosfáty, karbonáty) a představuje 37 % kostí. Asi 1,5 % vápníku se nachází v měkkých tkáních.
Vápník s fosforem se uplatňují zejména při tvorbě a mineralizaci kostí a zubů. Vápník se ukládá v kostech v průběhu osifikace chrupavky. Mobilizovatelná část vápníku se ukládá v trámcích houbovité části kosti, kde je i nejintenzivnější výměna kalcia mezi kostí a krví. Vápník se významně uplatňuje i při metabolismu ostatních minerálních látek (Mg, P, Na, Al, Zn, Mn). Zastává důležitou úlohu při aktivaci nebo inhibici některých enzymů a hormonů, v permeabilitě buněčných membrán a procesu srážení krve. Spolu s ostatními elektrolyty se zúčastňuje na regulaci neurosvalové dráždivosti a při svalových kontrakcích. Fosfor má kromě své významné role při tvorbě kostí a zubů i další důležité funkce. Nachází se ve všech buňkách, protože je součástí nukleových kyselin, fosfoproteinů a fosfolipidů. Je potřebný pro fosforylaci a oxidaci mnohých důležitých enzymů.
Deficit vápníku nebo jeho imbalance mají za následek onemocnění skeletu, deformity kostí, onemocnění kloubů. U klisen v laktaci vyvolává nedostatek vápníku osteoporózu, neboli odvápnění skeletu. Nedostatek fosforu způsobuje nechuť přijímat potravu, hubnutí a neplodnost.
Velmi důležitý je poměr vápníku a fosforu. Krmná dávka by měla obsahovat vápník a fosfor v poměru 3 : 1 až 1 : 1. Optimální poměr pro rostoucí koně je cca 2,5 : 1. Studie ukázaly, že poměr Ca : P vyšší než 6 : 1, který se v krmné dávce vyskytuje po delší období, má za následek sníženou hustotu kostí. Obrácený poměr, tj. vyšší obsah fosforu než vápníku, má taktéž škodlivý vliv. Případ, kdy v krmné dávce převažuje obsah vápníku se může vyskytnout především při zkrmování vysokého množství vojtěškového sena (poměr Ca : P – 6 : 1), nebo jetelového sena (Ca : P – 6,6 : 1). Naopak, fosfor může v krmné dávce převažovat nad vápníkem v případě zkrmování vysokého množství pšeničných otrub (poměr Ca : P - 1 : 3,2).
Pro využitelnost vápníku organismem je velmi důležitá forma, ve které je dodáván.
Nejméně výhodným a málo využitelným zdrojem je uhličitan vápenatý nebo fosforečnan vápenatý, nejvíce rozpustný a tudíž nejvyužitelnější zdroj vápníku je chlorid vápenatý.
Denní doporučená dávka dle kategorie koně (dle NRC pro 500 kg koně): 20 – 59 g vápníku (nejvyšší potřebu vápníku mají kojící klisny v prvních 3 měsích laktace) a 14 – 38 g fosforu. Potřebné množství vápníku závisí na stáří, složení krmné dávky a pracovním zatížení. Více vápníku potřebují březí a kojící klisny, hříbata a rostoucí koně, koně ve sportovní zátěži – především koně skokoví a koně krmení pící s vyšším obsahem kyselých látek. Potřeba fosforu vzrůstá v průběhu březosti a laktace klisny a také s intenzitou práce koně.
Společně s draslíkem a chlorem řadíme sodík mezi tzv. ionty, neboli elektrolyty. Jejich hlavní funkcí je udržování stálosti vnitřního prostředí a vodní rovnováhy. Sodík je hlavním kationtem mimobuněčné tekutiny a je nejvýznamnějším iontem vnitřního prostředí. Udržuje krevní a osmotický tlak, podílí se na udržování správného pH a vodní rovnováhy organismu. Zasahuje i do metabolismu ostatních minerálních látek. Společně s draslíkem má důležitou úlohu při nervosvalových kontrakcích. Koně získávají sodík především ve formě NaCl z potravy rostlinného původu. Sodík je vylučován ve velkém množství potem.
Nedostatek sodíku v organismu koně se projevuje zhoršenou chutí k přijímání potravy, sníženou výkonností, svalovou slabostí a zvýšeným pocením. Srst koní s nedostatkem sodíku je zježená a bez lesku, koně mají tendenci olizovat žlaby či ostatní zvířata. Nadbytek soli je naopak vysoce toxický a může vést až ke smrti zvířete.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 10 – 41 g. Potřebné množství závisí na pracovním zatížení a na ztrátách sodíku potem. Při suplementaci sodíku musí mít kůň vždy k dispozici dostatečné množství napájecí vody.
Draslík je v organismu obsažen v poměrně vysokém množství. Nejvíce je ho obsaženo ve svalech, v červených krvinkách a v játrech. Má význam pro normální funkci nervové a svalové soustavy, pro metabolismus sacharidů, acidobazickou rovnováhu a pro metabolismus kyslíku v mozku. Draslík je v dostatečném množství zastoupen v krmivech rostlinného původu.
Nedostatek draslíku není příliš obvyklý, může se vyskytnout při intenzivním pocení při déletrvající fyzické zátěži. Případný nedostatek se projevuje svalovou slabostí, akumulací tekutin, poruchou nervového systému a ledvin.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 25 - 46 g denně. Množství závisí na ztrátách potem, tj. na intenzitě práce, teplotě a vlhkosti prostředí. Vyšší potřebu mají kojící klisny.
Chlór je potřebný zejména pro normální produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku koně. Při jeho nedostatku se snižuje sekrece a snižuje se schopnost trávení bílkovin. Metabolismus chloru je spojen s metabolismem sodíku. Podobně jako sodík se vylučuje především prostřednictvím potu a proto jeho nedostatek může nastat zejména při intenzivní práci spojené s intenzivním pocením.
Nadbytek chlóru naopak může způsobovat poruchy acidobazické rovnováhy a způsobovat zakyselení organismu koně.
Chlór dodáváme především prostřednictvím solných lizů.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): cca 40 až 80 g u velmi intenzivně zatěžovaných koní denně.
Hořčík hraje nepostradatelnou úlohu v základních buněčných reakcích. Je nezbytný pro normální funkci svalové a nervové tkáně, je důležitý pro činnost srdce a celkový oběhový systém. Okolo 60 % hořčíku v těle se nachází v kostech. Hořčík je důležitý pro formaci kolagenní tkáně kosti i pro její mineralizaci. Humánní studie prokázaly pozitivní korelaci mezi příjmem hořčíku potravou a hustotou kostí. Hořčík je také nezbytný pro průběh více jak 300 enzymatických reakcí, kterými reguluje metabolismus bílkovin, sacharidů, lipidů a nukleových kyselin.
Při intenzivním tréninku dochází k velkým ztrátám hořčíku. Nedostatek se poté projevuje psychickou nevyrovnaností koně, zvýšenou dráždivostí až svalovými křečemi. Nízký příjem hořčíku je také spojen se sníženou aktivitou osteoblastů a osteoklastů, buněk podílejících se na přestavbě kostí. Zdrojem hořčíku je hlavně zelená píce, protože hořčík je součástí zeleného barviva – chlorofylu.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 7,5 – 15 g denně. Potřeba vzrůstá se zvyšující se fyzickou zátěží.
Síra se nachází ve všech tkáních organismu a je důležitou součástí některých aminokyselin nebo sloučenin, které mají důležitou úlohu v přeměně a využití živin. Důležitá je pro kvalitu a zdraví pojivových tkání, kopytní rohoviny a pro kvalitu srsti.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 15 – 19 g. Do organismu je síra dodávána prostřednictvím kvalitních bílkovin s dostatečným množstvím sirných aminokyselin.
Železo je nezbytné především pro tvorbu červených krvinek, účastní se na přenosu kyslíku a je tím pádem nezbytné pro správné okysličování organismu koně. Železo se ukládá se slezině, kostní dřeni a v játrech. Přítomnost vitamínu C napomáhá jeho vstřebávání v tenkém střevě. Na železo jsou bohaté motýlokvěté rostliny a jadrné krmivo.
Nedostatek železa může mít za následek chudokrevnost.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): dle fyzické zátěže 400 – 625 mg denně. Vyšší potřebu železa mají intenzivně sportovně zatěžovaní koně, mladí koně a březí a kojící klisny.
Je obsažena v krvi, ledvinách, játrech, mozku i ve svalové tkáni. Účastní se při krvetvorbě. Měď je velmi důležitá pro správnou osifikaci (vápenatění) kostní tkáně. Je kritickým prvkem pro tvorbu cross-linků – vazeb kolagenní tkáně, které jsou základem kostní tkáně. Několik studií prokázalo souvislost mezi nízkou hladinou mědi v krevním séru a zvýšeným výskytem vývojových ortopedických onemocnění jako flexních deformit a osteochondróz. Dieta s nízkým obsahem mědi měla za následek vznik charakteristických osteochondrotických změn. Studie prováděné na Novém Zélandu prokázaly, že suplementace mědi březím klisnám snižuje u narozených plnokrevných hříbat incidenci k ortopedickým onemocněním. Suplementace mědi klisnám byla spojena s velmi významnou redukcí zánětů růstových plotének kostí rostoucích hříbat. Hříbata klisen, jejichž krmná dávka byla obohacována mědí, měla významně nižší náchylnost k poškození kloubních chrupavek. Suplementace mědi hříbatům stejný efekt nepřinesla. Při trvalém nadbytku mědi může docházet k jejímu hromadění, což má na organismus koně nepříznivý vliv.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 100 - 125 mg denně
Nejznámější funkcí manganu je jeho role při utváření kostí a pojivových tkání. Mangan je nezbytný pro metabolismus sacharidů a tuků, a to jako koenzym nebo jako enzymový aktivátor. Mangan má pozitivní vliv na růst, vývoj a reprodukční funkce zvířat. Je součástí mnoha enzymů a je důležitý pro krvetvorbu. Nadbytek manganu je škodlivý, může snižovat využití železa z krmné dávky a způsobit tak anémii. Na mangan jsou bohaté pšeničné otruby, obsažen je také v zelené píci.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 400 – 500 mg denně. Vyšší potřebu manganu mají zejména kojící klisny.
Zinek je ve velkém množství v játrech, spermatu, svalstvu a kostech, kůži a rohovině kopyta. Ovlivňuje činnost slinivky břišní, má funkci při metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin, aktivuje pohlavní hormony.
Nedostatek zinku v krmné dávce způsobuje především poruchy kůže, srsti a kopytní rohoviny. Snižuje se výkonnost, zvíře je náchylné k infekcím, dochází k pomalému hojení ran, mohou se objevovat poruchy plodnosti. Vstřebatelnost zinku snižuje nadbytek vápníku.
Nežádoucí je v krmné dávce však i přebytek zinku a to především z důvodu snižení vstřebatelnost mědi. Z tohoto důvodu dochází při nadměrném příjmu ke zvýšenému výskytu osteochondróz. Poměr mědi a zinku v krmné dávce by neměl být vyšší než 1 : 4.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 400 - 500 mg denně, přičemž 500 mg denně je doporučováno pro kojící klisny.
Největší množství jódu obsahuje v organismu koně štítná žláza. Jeho množství silně kolísá v závislosti na stáří, pohlaví a fyziologickém stavu. Nedostatek jódu vede k poruše funkce a snížení tvorby hormonu tyroxinu. Zpomaluje se látková přeměna.
Nadbytek vápníku a fosforu snižuje obsah jódu v krvi. Jód má vliv na vývoj srsti zvířat, zvyšuje utilizaci dusíku, má vliv i na centrální nervovou soustavu. Při nedostatku jódu v krmné dávce se rodí málo životaschopná hříbata, později se objevují poruchy růstu, koně mají nekvalitní srst, mohou se objevovat vodnaté otoky. Nedostatek jódu může vyvolat zbytnění štítné žlázy - tvorbu strumy.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 3,5 – 4,4 mg denně.
Kobalt má vliv na látkovou přeměnu, růst zvířat, krvetvorbu, činnost mnoha enzymů. Je součástí vitamínu B12. Hlavní zásoby kobaltu jsou v játrech, svalech, slezině a plicích. Kobalt zvyšuje syntézu bílkovin ve svalech, asimilaci dusíku a zintenzivňuje přeměnu látkovou.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 0,5 – 0,6 mg denně.
Selen působí jako silný antioxidant a chrání tkáně před působením škodlivých volných radikálů. Podporuje stavbu a funkci svalstva. Obohacováním krmné dávky o selen lze podporovat svalovou funkci a léčit různá svalová onemocnění či předcházet jim.
Metabolismus selenu je úzce spojen s metabolismem vitamínu E. Selen je zastoupen i v enzymu účastnícího se přeměny hormonu štítné žlázy na aktivní formu tyroxinu, který má vliv na metabolismus (vývoj a růst organismu). Selen uchovává elasticitu tkání, zpomaluje stárnutí a zvyšuje odolnost tkání proti oxidaci. Je nezbytný pro tkáňové dýchání, chrání játra před nekrózou a svalovou i srdeční tkáň před dystrofií. Ukazují se i další biologické funkce selenu jako vliv na vývoj a motilitu spermií, ovlivnění parametrů imunity (posiluje funkci T lymfocytů a makrofágů) a vliv na reprodukci a plodnost. Významnou roli hraje selen již v nitroděložním vývoji hříbat. Protože selen přechází přes placentu, můžeme obohacením krmné dávky klisny předcházet jeho nedostatku u hříbat, který se u novorozených jedinců projevuje svalovou slabostí, ataxií, zdánlivými obrnami, ulehnutím a nechutí nebo nemožností sát z vemene matky. Vstřebatelnost selenu se liší u anorganické formy (nejčastěji seleničitan sodný) a organické formy selenu (nejčastěji selen vázaný na kvasinkách). Organicky vázaný selen má lepší využitelnost a tím i výraznější požadované biologické účinky. Jednou z výhod organicky vázaného selenu je i jeho až dvojnásobně vyšší toxická dávka a tím jeho větší bezpečnost.
Denní doporučená dávka (dle NRC pro 500 kg koně): 1 – 1,25 mg denně. Vyšší nároky mají březí a kojící klisny a intenzivně sportovně zatěžovaní koně. V případě svalových onemocnění jsou nároky na příjem selenu vyšší a doporučená denní dávka selenu může být v těchto případech až 3 – 4 mg denně.
Denní doporučené dávky u jednotlivých minerálních látek a stopových prvků jsou čerpány z normy National Research Council, Equine Nutrient Requirements (2007, Body Weight 500 kg)
Mohlo by vás dále zajímat:
Kde nás najdete?
ORLING s.r.o.
Na Bělisku 1352
562 01 Ústí nad Orlicí
IČ: 45535868
DIČ: CZ45535868
Firma zapsána v OR vedeném Krajským soudem
v Hradci Králové, spisová značka C1573
Kontaktujte nás
Užitečné odkazy