VÝŽIVA BŘEZÍCH KLISEN

14. Prosinec 2015

V průběhu reprodukčního cyklu se výrazně mění živinové požadavky klisen. Přímá potřeba živin je řízena stářím plodu a fází laktace. Na výživě matky je závislý i správný vývin plodu a později již narozeného hříběte.

Pro výživu březích klisen doporučujeme přípravek MINERALPONY BABY.

V první třetině březosti má plod velmi malé požadavky na přísun živin, proto by se i výživa březí klisny v první třetině březosti neměla nijak významně lišit od běžné krmné dávky klisny před březostí. Dotovat krmnou dávku nadměrným množstvím koncentrovaného jadrného krmiva není v tomto období vhodné. Krmná dávka s vysokým obsahem bílkovin může v tomto období naopak způsobit řadu závažných zdravotních problémů klisny (překyselení organismu, potíže pohybového aparátu i snížení obranyschopnosti organismu) a ohrozit vývoj hříběte.

Velikost krmné dávky by se měla řídit především tělesnou kondicí klisny. Optimální je stupeň 5 – 6 na 9ti stupňové škále, s žebry na pohled neznatelnými avšak hmatnými a s lehce se ukládajícími tukovými zásobami. Orientační celkové množství krmiva v sušině by se mělo pohybovat v rozmezí 1,5 – 2 % hmotnosti matky (pro 550 kg vážící klisnu cca 8 – 11 kg). Nejvhodnější krmiva pro tuto kategorii jsou dobrá pastva a kvalitní seno. Přídavek minerálních látek by měl být vyvážený ve vztahu ke kvalitě objemného krmiva. V případě potřeby, obzvláště bezprostředně po náročné sportovní kariéře, je první třetina březosti vhodná pro doplnění tělních zásob stopových prvků a vitamínů.

V druhé třetině březosti již dochází k většímu hmotnostnímu přírůstku hříběte, a proto je nutné zvýšit přísun základních živin a minerálních látek. Do krmné dávky proto zařadíme i vhodné jadrné krmivo. V tomto stádiu odpovídá celková hmotnost sušiny krmné dávky asi 2 - 2,5 % hmotnosti klisny (cca 11 – 14 kg pro 550 kg vážící klisnu). Z minerálních látek je nutné věnovat pozornost vápníku, fosforu, sodíku, hořčíku, mědi, zinku, manganu a selenu. Obzvláště selen je nezbytný již v nitroděložním vývoji hříbat.

Od devátého měsíce začíná plod hříběte intenzivně růst (cca 450 g denně) a březí klisny vykazují nárůst nutričních požadavků. Charakteristická pro toto období je zvýšená využitelnost živin z krmné dávky a vyšší schopnost ukládat živiny do plodu a do tkání, které klisna později využívá v první fázi laktace na tvorbu mléka. Zároveň však v tomto období stoupá potřeba stravitelné energie až o 12 % (na cca 90 – 100 MJ denně). Zvyšování zastoupení koncentrovaných krmiv je proto samozřejmostí. Na druhou stranu, nadbytečný přísun živin vlivem nadměrného překrmování vede k přílišnému zvýšení tělesné hmotnosti matky a nadměrnému ukládání tukových zásob, což způsobuje mimo jiné poruchy kardiovaskulárního a pohybového aparátu a porodní a poporodní komplikace. Podíl koncentrovaných krmiv by měl v tomto období vzrůstat průměrně o 10 % za měsíc. Vyšší podíl koncentrovaných krmiv (jádra) v krmné dávce vysokobřezích klisen je důležitý i z toho důvodu, že díky zvětšené děloze je výrazně omezena kapacita trávicího traktu a vysokobřezí klisny nejsou schopné zkonzumovat dostatečné množství objemného krmiva.
Velmi důležité v tomto období je dbát na kvalitu bílkovin. Bílkoviny jsou zdrojem aminokyselin, stavebních kamenů tkání vyvíjejícího se hříběte. Jejich potřeba výrazně vzrůstá právě v posledních 3 měsících březosti. Nezbytné je zastoupení všech esenciálních aminokyselin ve vyváženém poměru.

V poslední třetině březosti výrazně vzrůstá potřeba minerálních látek a stopových prvků. Tkáně plodu, které se v tomto období začínají syntetizovat, jsou bohaté na protein, vápník a fosfor, a proto se i rychle zvyšuje jejich potřeba v krmné dávce klisny. Nezbytný je především dostatečný a vyvážený přísun minerálních látek podílejících se na výživě a stavbě kosterní soustavy koně tj. vápníku, fosforu a hořčíku. Příjem vápníku by měl činit cca 0,5 % sušiny krmné dávky (55 – 70 g vápníku denně) a 0,35 % fosforu (38 – 50 g denně). Je-li v tomto období výživa klisny v některém z těchto faktorů nedostatečná, dochází k poškozování tkání jejího těla a k nedostatečné výživě skeletu hříběte. Následkem deficitu kostitvorných minerálních látek se může po ukončení laktace objevit odvápnění a osteoporóza skeletu klisny. Nedostatek fosforu může nejen negativně ovlivnit vývoj kosterního systému ještě nenarozeného hříběte, ale také pozdější produkci mléka klisny po porodu a její schopnost znovu zabřeznout.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat suplementaci minerálních látek starším klisnám (nad 16 let věku). U těchto klisen je již snížena schopnost vstřebávání a využitelnosti minerálních látek a jejich potřeba v krmné dávce je proto ještě vyšší.

Velmi důležitá je v poslední třetině březosti také suplementace krmné dávky klisny stopovými prvky. V tomto období si totiž plod hříběte ukládá zásoby železa, zinku, mědi a manganu ve svých játrech, odkud jsou odčerpávány v průběhu několika prvních měsíců po narození. Plod si tuto nutriční strategii ukládání zásob stopových prvků vyvinul z toho důvodu, že kobylí mléko je na obsah těchto mikroprvků velmi chudé.
Studie prováděné na Novém Zélandu prokázaly, že suplementace mědi březím klisnám snižuje u narozených plnokrevných hříbat incidenci k ortopedickým onemocněním. Suplementace mědi klisnám byla spojena s velmi významnou redukcí zánětů růstových plotének kostí rostoucích hříbat. Hříbata klisen, jejichž krmná dávka byla obohacována mědí, měla významně nižší náchylnost k poškození kloubních chrupavek. Suplementace mědi hříbatům stejný efekt nepřinesla. Celkové množství mědi v krmné dávce 500 kg vážící klisny by mělo dosahovat 175 mg.

Kritický význam ve výživě vysokobřezích klisen má vitamín A. Studie Kentuckého výzkumného centra ukázaly, že pokud byly klisny krmeny pouze senem, bez možnosti pastvy a bez suplementace vitamínu A, byl následně výrazně redukován růst jejich hříbat. Obsah vitamínu A v seně totiž velmi rychle klesá v průběhu jeho skladování. Pokud nemá klisna přístup na dostatečně kvalitní pastvinu, je nutné vitamín A do krmné dávky doplňovat.
Během zimních měsíců, kdy je omezen přístup březích klisen na pastvu, může být deficitní vitamín D, který se za běžných podmínek syntetizuje v organismu pod vlivem slunečního záření. Proto je v zimním období vhodná suplementace krmné dávky doplňkovým vitamínem D. Kvalitní seno usušené za slunečního záření je také dobrým zdrojem tohoto vitamínu, avšak jeho obsah vlivem skladování klesá.
Významná u vysokobřezích klisen je i suplementace selenu a vitamínu E. Doplňování těchto látek zvyšuje imunitu jak klisny, tak i novorozeného hříběte. Provedené studie ukázaly, že množství protilátek bylo vyšší u hříbat, jejichž matka dostávala 3 mg selenu a 1600 IU vitamínu E denně, oproti kontrolní skupině (klisna dostávala 1 mg selenu a 800 IU vitamínu E). Selen také pomáhá redukovat výskyt zadržení lůžka po porodu. Protože selen přechází přes placentu můžeme obohacením krmné dávky klisny předcházet jeho nedostatku u hříbat, který se u novorozených jedinců projevuje svalovou slabostí, ataxií, zdánlivými obrnami, ulehnutím a nechutí nebo nemožností sát z vemene matky.

Hříbata se rodí s nízkou úrovní imunity. Kolostrum, první mléko, které hříbě přijme, obsahuje imunoglobuliny poskytující hříběti ochranu, dokud se imunitní systém hříběte nestane dostatečně funkčním. Zhruba 30 dní před porodem by proto měla být klisna umístěna na místo, kde bude ustájena s hříbetem. To umožní jejímu organismu produkci protilátek proti mikroorganismům v daném prostředí a následovně jejich předání prostřednictvím kolostra hříběti.

Pro výživu březích klisen doporučujeme přípravek MINERALPONY BABY.

Všechny produkty můžete objednat v našem internetovém obchodě, nebo na bezplatné infolince: 800 108 999, kde Vám navíc rádi poradíme s výběrem nejvhodnějšího produktu. Poštovné a balné je ZDARMA.

Mohlo by Vás zajímat: