ZKUŠENOSTI S PŘÍPRAVKEM GELADRINK® FORTE
Autoři: Vacek J., Zemanová M. , privátní rehabilitační ambulatní praxe. Autoři v ambulantní praxi testovali přípravek Geladrink® Forte na souboru 15 pacientů s chronickými bolestmi kloubů. U dvanácti z patnácti pacientů došlo ke zlepšení obtíží tzn. snížení bolestí a zvýšení rozsahu pohybu, tři pacienti byli beze změn. Autoři zhodnotili, že Geladrink® Forte se ukázal jako přínosný při dlouhodobé terapii kloubních obtíží.
21. Prosinec 2015Celý článek

DŮKAZ VSTŘEBÁVÁNÍ KOLAGENNÍCH PEPTIDŮ V GASTROINTESTINÁLNÍM TRAKTU
Autoři: Oesser S., Adam M., Babel E., Seifter J. Datum publikace: 1999 Evropští vědci Adam, Oesser a Seifter zjistili, že 90 % perorálně podaného kolagenního hydrolyzátu značeného C-14 se vstřebává ze zažívacího traktu v průběhu prvních 6 hodin. Bylo zjištěno, že maximální hladiny kolagenních peptidů je dosaženo v plazmě po 6 hodinách, v kůži po 12 hodinách a v chrupavce po 48 hodinách po požití. Zatímco v plazmě i kůži dochází po dosažení maxima k rychlému poklesu hladiny, v chrupavce přetrvává maximální dosažená hladina ještě 48 hodin a další přijímané množství kolagenních peptidů je pak v chrupavce kumulováno. Toto pozorování svědčí o vstřebávání kolageních peptidů – Geladrinku® z gastrointestinálního traktu a o jejich kumulaci v pojivových tkáních.
19. Prosinec 2015Celý článek

VLIV KOLAGENNÍCH PEPTIDŮ NA STIMULACI BUNĚK KLOUBNÍ CHRUPAVKY
Autoři: Oesser S., Seifert J. Datum publikace: 2003 V této práci autoři konstatují, že kolagenní peptidy stimulují syntetickou činnost chrupavkových buněk a zvyšují tvorbu chrupavkového kolagenu typu II o 100 %, a tím podporují hojivé procesy v kloubních tkáních.
17. Prosinec 2015Celý článek

DEFINICE EVIDENCE - BASED MEDICINE
Medicína založená na důkazu (Evidence-based medicine; EBM) bývá označována za trend, hnutí, filozofii či metodologii, a její počátek lze vysledovat v souvislosti s vydáním knihy významného britského epidemiologa A. L. Cochrana (1909–1988) „Effectiveness and Efficiency : Random Reflections on Health Services“ [1] v Londýně v r. 1972, v níž se mj. uvádí, že lékařské povolání by mělo být podrobeno velké kritice, protože v té doby neexistovaly mezinárodní registry klinických, zejména randomizovaných kontrolovaných studií s ohledem na praktické uplatnění jejich výsledků ve zdravotnictví.
04. Prosinec 2015Celý článek