Palčivý problém dneška - snížená imunita. Problémy s imunitou mají většinou malé děti od 3 do 6 let, starší lidé - dá se říci, že lidé nad 65 roků a lidé s velkou psychickou zátěží např. vysokoškolští studenti ve zkouškovém období. Tyto skupiny jsou více ohroženy a jsou náchylnější k respiračním infekcím.
"Nebezpečnější než ptačí chřipka jsou pro člověka deprese."
Ing. Kateřina Dušková, Ing. Lenka Kerhartová, ORLING s.r.o.
Problémy s imunitou mají většinou malé děti od 3 do 6 let, starší lidé - dá se říci, že lidé nad 65 roků a lidé s velkou psychickou zátěží např. vysokoškolští studenti ve zkouškovém období. Tyto skupiny jsou více ohroženy a jsou náchylnější k respiračním infekcím. Z hlediska snížení imunity, tj. obranyschopnosti organismu jsou pro člověka mnohem nebezpečnější deprese způsobené nedostatkem slunečního svitu, přetížením a stravou chudou na vlákninu, vitamíny a probiotika. Depresivní člověk má oslabenou imunitu a podléhá nemocem. Psychika, ruku v ruce s výživou, má zcela zásadní význam na imunitu člověka. Existuje k tomu celá řada studií. Například se sledovala imunita vysokoškoláků (jejich náklonnost k infekčním chorobám) ve zkouškovém období. Ukázalo se, že tito studenti jsou k nemocím více náchylní. Strach obecně potlačuje řadu imunitních funkcí - to dokazují epidemiologické studie a je spouštěcím mechanismem řady nemocí. Souvisí např. s častými infekcemi horních cest dýchacích či onemocněními močových cest a močového měchýře. Fyzické zdraví je závislé na zdraví psychickém, neboť oba tyto systémy - centrální nervový systém, funkce mozku a funkce imunitního systému - jsou úzce provázány. Imunitní buňky ovlivňují funkci mozku. Při nějaké infekci, při zánětu, produkují látky, které se nám dostanou do mozku a ovlivní třeba i naše chování. Kromě toho, že způsobí zvýšení tělesné teploty, nechutenství, mohou i za depresivní a únavové stavy jako je chronický únavový syndrom či syndrom vyhoření. Neboť všechno je navzájem provázáno.
Poruchy imunity se projevují kožními problémy, zvýšenou únavou, bolestmi břicha a průjmy, chronickou rýmou, zvýšenou náchylností k infekčním chorobám, alergiemi a mohou končit vznikem nejrůznějších závažných onemocnění včetně rakoviny.
Imunitní systém je difúzní (rozptýlený) orgán, který u dospělého člověka váží asi 1000 g. Skládá se přižně z 1 biliónu lymfocytů (zvláštní druh bílých krvinek), některých přídatných buněk jako jsou makrofágy, polymorfonukleární leukocyty, z 10*20 molekul imunoglobulinů, tj. protilátek a z dalších milionů molekul různých výkonných a regulačních látek jako jsou imunohormóny, které regulují proliferaci, dozrávání a diferenciaci buněk imunitního systému, dále to jsou složky komplementu, mikrobicidní a cytotoxické látky apod. Lymfocyty cirkulují volně v krvi a lymfě nebo se sdružují do primárních a sekundárních lymfoidních orgánů.
Imunitní mechanismy se rozvíjejí v době vývinu jednotlivce jednak na genetickém základě a jednak pod vlivem antigenních podnětů. Reakce imunitního systému - imunitní odpověď - může být pro organismus prospěšná - vznik imunity, kterou je třeba podporovat, anebo škodlivá, projevující se imunopatologickou reakcí, kterou je třeba tlumit.
Funkce imunity tj. obranyschopnosti organismu se projevuje jako imunologický dohled (surveillance) a obrana před parazity, patogenními mikroorganismy zvláště pak bakteriemi, plísněmi, kvasinkami a viry. Imunologický dohled znamená schopnost imunitního systému zjistit poškozené, opotřebované nebo odcizené vlastní buňky a stuktury, označit je a zabezpečit jejich likvidaci. Imunitní systém takto umí rozpoznat i nádorové buňky, proto je silný imunutní systém důležitý i pro ochranu organismu před nádorovými onemocněními. Imunologický dohled zabezpečuje takto dodržování dokonalého, bezchybného a trvalého složení buněk a tkání celého organismu podle určitého genomu, který je poškozován vlivem stárnutí a působením faktorů vnějšího prostředí jako jsou viry, mikroorganismy, chemické látky, nepříznivé fyzikální a psychické vlivy.
Imunitní systém představuje vlastně informační systém, který je zodpovědný za dodržení identity a integrity jedince a biologické a biochemické individuality. Tuto funci vykonává tak, že jeho složky se prostřednictvím krevního a lymfatického oběhu soustavně dostávají do všech tkání v organismu, kde ohmatávají a rozpoznávají veškeré struktury. Ústřední funkcí imunitního systému je tedy rozpoznání "vlastního" od "cizího" a jeho odstranění a vyčištění celého organismu.Vzhledem k tomu, že imunitní systém je transportován krevním a lymfatickým oběhem je také třeba dbát o podporu krvetvorby, neboť s útlumem krvetvorby dochází také k oslabení fukce imunitního systému a zvýšení náchylnosti k různým onemocněním.
Nejlepší ochranou zdraví je posilování imunitního systému přírodními prostředky. Od nepaměti se lidé léčili tím, co jim poskytovala příroda. Zkušenosti s léčením bylinami a dalšími přírodními látkami jsou staré několik tisíc let a jsou prověřeny mnoha generacemi našich předků. Pro terapii přírodními léčivými látkami mluví mnoho skutečností i v dnešní době. Lidský organismus je uzpůsoben tak, že přírodní látky dobře snáší, neboť má pro ně vyvinuty přirozené odbourávací mechanismy. Kontrolovaným podáváním ověřených přípravků z léčivých rostlin a přírodních látek se organismus nenaruší, nepoškodí, neboť tyto přípravky nemají vedlejší účinky a proto není třeba užívání dalších látek k odstranění těchto nežádoucích projevů jak je tomu u většiny syntetických léků.
Kobylí mléko je přírodním zdrojem látek s harmonizačními a regeneračními účinky. Díky vysokému obsahu imunoglobulinů, lysozymu, specifických proteinů, vitamínů a minerálních látek posiluje především obranyschopnost organismu. Proteiny kobylího mléka (albuminy, globuliny, imunoglobuliny, lysozym a aglutiny) mají výrazné bakteriostatické účinky a mobilizují obranyschopnost organismu. Složení kobylího mléka je velice odlišné od složení mléka kravského, je však velmi podobné lidskému mateřskému mléku. Jeho podobnost je nejvýznamnější v obsahu IgA (specifickém imunogloubulinu) a lysozymu, látek důležitých pro správnou funkci vlastních obranných mechanismů organismu. Kobylí mléko obsahuje také vysoké množství esenciálních mastných kyselin - kyseliny linolové, linolenové a arachidonové, které zvyšují odolnost organismu proti infekcím. Kromě imunostimulačních účinků přispívá kobylí mléko také ke zlepšení činnosti srdečního svalu, svalové tkáně a cévního systému, příznivě ovlivňuje trávicí systém, oblast jater, žaludku a střev. Konzumace kobylího mléka příznivě ovlivňuje produkci užitečné střevní mikroflóry. Pozitivní vliv kobylího mléka se projevuje i na stavu centrálního nervového systému a žláz s vnitřní sekrecí.
Kobylí mléko jako prostředek k posilnění organismu člověk používá již 3000 let.
800 let před Kristem píše Homér ve své Iliadě o Skytech, neohrožených bojovnících, jejichž výzbroj vážila až 200 kg. Skytové dojili své kobyly a pili jejich mléko. Zasloužili se o rozšíření tajemství kobylího mléka do Evropy a Asie.
Kobylí mléko však nejvíce proslavila královna Kleopatra. Svoji pověstnou krásu si udržovala tím, že každý den pila kobylí mléko a koupala se v něm. Z toho důvodu chovala celé stádo chladnokrevných klisen.
Dalším ze slavných propagátorů kobylího mléka byl L. N. Tolstoj, který napsal:
"Kobylí mléko povznáší ducha a regeneruje tělo".
Moderní věda později prokázala, že oba měli pravdu. V 19. století poprvé zveřejnili svůj objev léčivých, antibiotických a regenerujících účinků kobylího mléka ruští profesoři Botkin, Sklivozovskij a Sacharin. V roce 1858 otevřel Dr. Poštnikov první sanatorium s léčbou kobylím mlékem a na konci 19. století zavedl tuto léčbu na carském dvoře prof. Zoegc von Mannteufel. Z historie vidíme, že ve Východní Evropě je již po staletí dlouhá tradice konzumace kobylího mléka, které se používá jako posilující a omlazující prostředek. V současnosti, kdy lidé hledají přírodní zdroje svého zdraví, se stala konzumace kobylího mléka velice moderní. Kobylí mléko se stává čistě přírodním zdrojem látek pozitivně ovlivňujících zdravotní stav lidí.
Kobylí mléko je bifidní, málo tučné mléko, s vysokým obsahem vitamínů. Má mnoho nenasycených mastných kyselin (linolové, linolenové a arachidonové). Biologická hodnota je podmíněna esenciálními aminokyselinami a polypeptidy. Kobylí mléko obsahuje stejně imunoglobulinů a mléčného cukru jako mléko mateřské, 2x více mléčného cukru a pouze polovinu tuku než kravské mléko. Významný je obsah glykoproteinů. Tyto bílkoviny posilují obranné tělesné složky a podporují imunitní systém. Zabraňují předčasnému stárnutí, protože příznivě ovlivňují obranyschopnost buněk.
Proteiny kobylího mléka:
Proteiny přispívají k výrazným bakteriostatickým účinkům kobylího mléka a mobilizují obranyschopnost organismu. Mezi proteiny kobylího mléka patří albuminy, globuliny a imunoglobuliny, glykoproteiny, lysozym, aglutininy.
imunitinAutor fotografie: Alena Votavová
Tuky a mastné kyseliny kobylího mléka:
Přestože obsah celkového tuku a cholesterolu je v kobylím mléce nízký, obsah esenciálních mastných kyselin (linolová, linolenová, arachidonová) je vysoký, což je pro lidský organismus velmi výhodné. Největší množství esenciálních mastných kyselin se spotřebuje na tvorbu buněčných a intracelulárních membrán, včetně pokožky. Nedostatek esenciálních mastných kyselin se projevuje na pokožce zvýšením propustnosti pro vodu, tvorbou ekzémů, šupinaté kůže a větší náchylností kůže k infekcím.
Obsah mastných kyselin v tuku kobylího mléka (v relativních procentech):
Kys. kaprylová (oktanová) 2,79
Kys. kaprinová (dekanová) 8,05
Kys. palmitová 23,28
Kys. palmitolejová 3,96
Kys. stearová 0,79
Kys. olejová 13,72
Kys. linolová 7,53
Kys. linolenová 20,12
Kys. arachidonová 0,61
imunitinAutor fotografie: Alena Votavová
Zmírnění žaludečních, jaterních a střevních potíží
Zmírnění kožních obtíží
Výživa kojenců a malých dětí jako alternativa ke kravskému mléku
Předcházení degenerativním projevům stáří
Při stresu a nervozitě
Imunitin obsahuje komplex přírodních látek s vysokou biologickou aktivitou a širokým spektrem imunomodulačních účinků, které se významně podílejí na posílení obranyschopnosti lidského organismu. Vykazuje mnohostranné harmonizační účinky a stimuluje vlastní obranné mechanismy organismu.
imunitinAutor fotografie: neuveden
Zvyšuje nespecifickou imunitu a posiluje specifickou imunitu, zvláště při opakujících se infekcích horních dýchacích cest. Příznivé působení přípravku se projevuje především snížením četnosti nachlazení, zkrácením průběhu běžných onemocnění, urychlením hojivých procesů, odstraněním pocitů únavy a zlepšením stavu pokožky.
Podrobnosti o produktu najdete ZDE
Zpět na O ostatních nemocech
